Utahovací moment šroubů – jak se počítá a proč na něm záleží

03.09.2026 07:30 Blog

Správný utahovací moment je důležitý pro spolehlivost každého šroubového spoje. Příliš malé utažení může způsobit nedostatečné sevření spojovaných dílů a následné povolování spoje. Příliš velký utahovací moment naopak může šroub nadměrně namáhat, poškodit závit nebo způsobit přetržení šroubu.

U nerezového spojovacího materiálu je správný způsob utahování důležitý také kvůli riziku zadírání závitů.

Co je utahovací moment?

Utahovací moment je krouticí moment, kterým působíme na šroub nebo matici při utahování. Nejčastěji se udává v jednotkách N·m – newtonmetr.

Účelem utažení není pouze „dotáhnout šroub“. Utahováním vytváříme ve šroubu předpětí. Šroub se při utažení nepatrně pružně prodlouží a vytváří sílu, která přitlačuje spojované díly k sobě.

Předpětí musí být dostatečné, aby spoj správně fungoval, ale nesmí být tak vysoké, aby došlo k překročení dovoleného zatížení šroubu, matice nebo spojovaných součástí.

Proč nelze určit utahovací moment pouze podle průměru šroubu?

Velmi často se hledají například údaje typu „utahovací moment M6“, „utahovací moment M8“ nebo „utahovací moment M10“. Samotný průměr závitu však pro správné určení utahovacího momentu nestačí.

Dva šrouby stejného rozměru mohou vyžadovat rozdílný utahovací moment.

Výslednou hodnotu ovlivňuje zejména:

průměr závitu,
stoupání závitu,
pevnostní třída šroubu,
materiál šroubu a matice,
tření v závitu,
tření pod hlavou šroubu nebo pod maticí,
povrchová úprava,
stav styčných ploch,
použití maziva nebo montážní pasty,
použitá podložka,
způsob utahování,
přesnost momentového klíče nebo jiného nástroje.

Proto neexistuje jedna univerzální hodnota utahovacího momentu, která by byla správná pro všechny šrouby stejného průměru.

Jak souvisí utahovací moment a předpětí šroubu?

Pro orientační výpočty lze vztah mezi utahovacím momentem a předpětím popsat zjednodušeným vztahem:

T = K × F × d

kde:

T	utahovací moment [N·m]
K	součinitel zahrnující vliv tření a podmínek montáže
F	požadované předpětí šroubu [N]
d	jmenovitý průměr šroubu [m]

Tento vztah je zjednodušený a je vhodný zejména pro názorné vysvětlení principu.

Součinitel K není univerzální konstanta. Jeho hodnota se mění podle tření, materiálu, stavu závitu, povrchové úpravy, mazání a dalších podmínek.

Příklad výpočtu utahovacího momentu

Uvažujme jako jednoduchý příklad šroub M8.

Jmenovitý průměr:

d = 8 mm = 0,008 m

Pro názorný výpočet zvolíme požadované předpětí:

F = 10 000 N

A pro konkrétní podmínky montáže budeme počítat se součinitelem:

K = 0,20

Dosadíme do vztahu:

T = K × F × d

T = 0,20 × 10 000 × 0,008

T = 16 N·m

Pro takto zadané podmínky vychází orientační utahovací moment 16 N·m.

Tento výsledek však neznamená, že každý šroub M8 má být utažen momentem 16 N·m. Hodnota platí pouze pro předpětí a součinitel K použité v tomto konkrétním příkladu.

Pokud hledáte konkrétní nerezové šrouby se šestihrannou hlavou, naleznete je například v kategorii nerezové šrouby DIN 933 A2 a A4.

Jak velký vliv má tření?

Tření má na utahovací moment zásadní vliv.

Uvažujme znovu stejný šroub M8 a stejné požadované předpětí:

F = 10 000 N

Pokud se však podmínky změní a budeme počítat se součinitelem:

K = 0,16

dostaneme:

T = 0,16 × 10 000 × 0,008

T = 12,8 N·m

Pro stejné předpětí tedy jednou vychází moment 16 N·m a podruhé pouze 12,8 N·m.

Rozdíl způsobila pouze změna podmínek tření.

Co se stane, když se sníží tření, ale utahovací moment zůstane stejný?

To je velmi důležité například při použití maziva nebo montážní pasty.

Ze základního vztahu můžeme vypočítat předpětí:

F = T / (K × d)

Uvažujme:

utahovací moment T = 16 N·m,
průměr d = 0,008 m,
součinitel K = 0,16.

Dosadíme:

F = 16 / (0,16 × 0,008)

F = 12 500 N

Při stejném utahovacím momentu 16 N·m tedy vzniklo místo původních 10 000 N předpětí přibližně 12 500 N.

To je o 25 % vyšší předpětí.

Právě proto nelze například namazat závit a automaticky použít stejný utahovací moment, který byl určen pro suchý závit.

Utahovací moment u nerezových šroubů

U nerezových šroubů a matic, zejména z austenitických nerezových ocelí A2 a A4, je při montáži nutné počítat s možností zadírání závitů.

Při zadírání dochází ke zvýšenému tření a poškozování styčných ploch závitu. Materiál šroubu a matice se může lokálně zachytávat a spoj se může během utahování zablokovat.

V krajním případě se matice na šroubu zadře natolik, že ji již nelze běžným způsobem dotáhnout ani povolit.

Více informací o materiálech, pevnostních třídách a zadírání najdete v článku Nerezová ocel A2, A4 pro spojovací materiál – chemické složení a mechanické vlastnosti.

Riziko zadírání může zvyšovat například:

vysoká rychlost utahování,
vysoké tření závitu,
velký tlak mezi styčnými plochami závitu,
dlouhý závitový styk,
znečištěný nebo poškozený závit,
opakované utahování a povolování,
nevhodně zvolený způsob montáže.

Při montáži nerezového spojovacího materiálu je proto vhodné utahovat plynule a nepoužívat zbytečně vysokou rychlost.

Mazání nerezových závitů

Použití vhodného maziva nebo montážní pasty může snížit tření a omezit riziko zadírání nerezových závitů.

Je však nutné počítat s tím, že snížení tření zároveň mění vztah mezi utahovacím momentem a dosaženým předpětím.

Stejný utahovací moment proto nemusí být správný pro suchý a mazaný závit.

Pokud je hodnota utahovacího momentu předepsána výrobcem zařízení nebo konstrukce, je důležité vědět, zda platí pro suchý, mazaný nebo jinak upravený spoj.

A2, A4 a pevnostní třída nejsou totéž

U nerezového spojovacího materiálu se často zaměňuje označení materiálu a pevnostní třídy.

Označení A2 a A4 charakterizuje skupinu nerezové oceli. Pro mechanické vlastnosti šroubu je však důležitá také jeho pevnostní třída.

Proto se u nerezových šroubů setkáváme například s označením:

A2-70,
A4-70,
A4-80.

Číslo za pomlčkou označuje pevnostní třídu. Například hodnota 70 odpovídá minimální pevnosti v tahu 700 N/mm².

Podrobnější přehled najdete v našem článku o nerezové oceli A2 a A4 a pevnostních třídách spojovacího materiálu.

Proč různé tabulky uvádějí rozdílné utahovací momenty?

Pokud najdete pro stejný rozměr šroubu v různých tabulkách rozdílné hodnoty utahovacího momentu, nemusí to nutně znamenat, že je jedna z tabulek chybná.

Rozdílné hodnoty mohou být způsobeny například:

jiným předpokládaným třením,
jinou pevnostní třídou šroubu,
jiným využitím pevnosti šroubu,
jiným stoupáním závitu,
jinou povrchovou úpravou,
mazaným nebo suchým závitem,
odlišnou styčnou plochou pod hlavou šroubu nebo maticí.

Při orientaci v označení spojovacího materiálu může pomoci také naše převodní tabulka tvarových norem DIN a ISO.

Momentový klíč a přesnost utažení

Momentový klíč umožňuje nastavit požadovaný utahovací moment a výrazně zlepšuje opakovatelnost montáže.

Neznamená to však, že při stejném nastavení vznikne v každém šroubu naprosto stejné předpětí.

Důvodem je především rozdílné tření v závitu, pod hlavou šroubu, pod maticí a na podložce nebo jiné styčné ploše.

Je vyšší utahovací moment vždy lepší?

Ne. Vyšší utahovací moment automaticky neznamená kvalitnější ani bezpečnější spoj.

Příliš vysoký moment může způsobit:

překročení dovoleného napětí ve šroubu,
plastickou deformaci šroubu,
stržení závitu,
poškození matice,
deformaci spojovaných součástí,
přetržení šroubu,
u nerezu také zvýšené riziko zadření.

Cílem tedy není utáhnout šroub „co nejvíce“, ale vytvořit správné předpětí pro konkrétní spoj.

Související spojovací materiál

Pro správně navržený šroubový spoj je kromě šroubu důležitá také vhodná matice a případně podložka.

Co si z toho odnést?

Utahovací moment není vlastností samotného šroubu. Je to montážní hodnota konkrétního šroubového spoje.

Pro správné stanovení utahovacího momentu je potřeba znát zejména rozměr a stoupání závitu, pevnost šroubu, požadované předpětí, podmínky tření, stav závitu a styčných ploch a způsob montáže.

U nerezového spojovacího materiálu je navíc důležité zohlednit možnost zadírání závitů a vliv případného mazání.

Tabulky utahovacích momentů je proto vhodné chápat jako hodnoty platné pro konkrétní definované podmínky, nikoliv jako univerzální údaj pro každý šroub daného rozměru.

Další technické informace:

Uvedené výpočty a hodnoty v tomto článku slouží k vysvětlení principu vztahu mezi utahovacím momentem, předpětím a třením. Nejedná se o univerzální montážní hodnoty. U konstrukčně nebo bezpečnostně významných spojů je vždy nutné vycházet z konkrétního výpočtu spoje, technické dokumentace, příslušných norem a stanoveného montážního postupu.