Tento e-shop využívá cookies

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?

Cookies nastavení

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat nastavení cookies níže.

DIN 931 vs. DIN 933 – kdy použít šroub s částečným a kdy s plným závitem?

05.09.2026 10:55 Blog

Šrouby se šestihrannou hlavou patří mezi nejpoužívanější spojovací materiál. Na první pohled vypadají DIN 931 a DIN 933 téměř stejně, ale jeden rozdíl je zásadní: DIN 931 má částečný závit, zatímco DIN 933 má závit po téměř celé délce dříku.

Nejde přitom jen o vzhled. Umístění závitu může ovlivnit způsob montáže i chování šroubu ve spoji. Proto není vždy jedno, kterou variantu zvolíme.

DIN 931 a DIN 933 – základní rozdíl

Norma ISO Provedení Typické použití
DIN 931 ISO 4014 částečný závit spoje, kde má částí otvoru procházet hladký dřík
DIN 933 ISO 4017 plný závit univerzální spoje a místa, kde je potřeba závit po větší délce

DIN 931 – šroub s částečným závitem

U šroubu podle tvarové normy DIN 931 je část dříku pod hlavou hladká a závit začíná až dále od hlavy. Při správné volbě délky šroubu tak může oblast spojovaných součástí procházet právě po hladké části dříku.

To může být výhodné zejména u spojů namáhaných příčně. Hladký dřík nemá závitové vruby a jeho jmenovitý průřez je větší než průřez v oblasti závitu. Pokud tedy rovina smyku prochází hladkým dříkem, je to z konstrukčního hlediska často výhodnější než situace, kdy stejným místem prochází závit.

Kdy se hodí DIN 931?

  • u silnějších spojovaných dílů,
  • u konstrukčních a strojních spojů,
  • u spojů namáhaných příčnými silami,
  • když chceme, aby v oblasti spojovaných dílů byl hladký dřík,
  • když známe tloušťku spojovaných součástí a můžeme podle ní zvolit vhodnou délku šroubu.

Prohlédnout nerezové šrouby DIN 931 v e-shopu STARÁ.cz

DIN 933 – šroub s plným závitem

U šroubu podle tarové normy DIN 933 sahá závit téměř po celé délce dříku až k hlavě. Výhodou je především univerzálnost – matici lze dotáhnout v podstatně větším rozsahu délky šroubu.

DIN 933 je proto praktický například tam, kde se mění tloušťka spojovaných dílů nebo kde není možné přesně předem určit potřebnou délku hladké části dříku.

Kdy se hodí DIN 933?

  • u tenčích spojovaných materiálů,
  • u spojů s proměnlivou tloušťkou,
  • pro běžné univerzální montáže,
  • tam, kde potřebujeme možnost dotažení matice po větší části délky šroubu.

Prohlédnout nerezové šrouby DIN 933 v e-shopu STARÁ.cz

Je DIN 931 pevnější než DIN 933?

Nejde jednoduše říci, že DIN 931 je pevnější než DIN 933. Samotné označení normy totiž neurčuje pevnostní třídu ani materiál šroubu.

Rozdíl může nastat podle toho, která část šroubu se nachází v místě zatížení. Pokud například rovina smyku prochází hladkým dříkem DIN 931, síla působí na plný průřez dříku. Pokud stejným místem prochází závit, je průřez v kořeni závitu menší.

Při návrhu šroubového spoje je proto důležitější než samotné označení DIN 931 nebo DIN 933 vědět, jak bude spoj zatížen, kde bude ležet závit a jaká je tloušťka spojovaných součástí.

Praktický příklad

Představme si spoj dvou ocelových dílů pomocí šroubu M10. Pokud zvolíme vhodně dlouhý šroub DIN 931, může místem styku obou dílů procházet hladký dřík. Při příčném zatížení pak nebude rovina smyku procházet závitem.

U šroubu DIN 933 je závit po celé délce, takže může být závit i v místě styku spojovaných součástí. Na druhou stranu máme větší volnost při dotažení matice a nemusíme tolik hlídat délku hladké části dříku.

Proto nelze říci, že jeden typ je obecně lepší. Každý je vhodný pro jiný způsob použití.

DIN 931, DIN 933 nebo jejich ISO náhrady?

V praxi se stále běžně používá tradiční označení DIN. Pro šrouby se šestihrannou hlavou s částečným závitem se používá označení DIN 931 / ISO 4014 a pro provedení s plným závitem DIN 933 / ISO 4017.

Při náhradě DIN normy normou ISO je ale vhodné ověřit konkrétní rozměr. U některých velikostí se mohou DIN a ISO provedení v jednotlivých rozměrových parametrech lišit.

Další převody najdete v naší převodní tabulce tvarových norem ČSN, DIN a ISO.

A co nerezové šrouby A2 a A4?

Rozdíl mezi plným a částečným závitem platí samozřejmě také pro nerezové šrouby. Volba tvarové normy DIN 931 nebo DIN 933 ale není totéž jako volba materiálu A2 nebo A4.

A2 a A4 označují skupinu nerezové oceli, zatímco tvarové normy DIN 931 a DIN 933 určují provedení šroubu. A2 je vhodná pro mnoho běžných aplikací, zatímco A4 má díky svému složení vyšší odolnost zejména v prostředí s chloridy, solemi nebo v některých chemicky náročnějších podmínkách.

Podrobnější informace najdete v našem přehledu nerezových ocelí A2 a A4 pro spojovací materiál.

Jak tedy vybrat?

DIN 931 / ISO 4014 je vhodná volba především tehdy, když má být v oblasti spojovaných dílů hladký dřík nebo když konstrukce spoje vyžaduje částečný závit.

DIN 933 / ISO 4017 je praktičtější tam, kde potřebujeme závit po větší délce šroubu a větší rozsah dotažení.

Při výběru šroubu tedy nesledujte jen jeho průměr a délku. Důležitá je také délka závitu, tloušťka spojovaných dílů, způsob zatížení, materiál šroubu a prostředí, ve kterém bude spoj použit.

Nerezové šrouby, matice, podložky a další spojovací materiál A2 a A4 najdete na STARÁ.cz – nerezový spojovací materiál.